Od 9. století př. n. l. ovládli postupně území Jordánska Asyřané, Babyloňané, Peršané a Seleukovci. Území se stalo v roce 64 př. n. l. součástí Římské říše. V 7. století zabrali Jordánsko muslimští Arabové. Území se nevyhlo střetům křižáků s muslimy ve 12. století. Křižáci byli z území nakonec vytlačeni. V 16. století oblast zabrala Osmanská říše, která ovládala území do konce první světové války než ho dobyli Britové.
Za první světové války se v tehdejší osmanské Mezopotámii vylodila britská vojska a celou jí obsadila. Po válce připadla oblast Iráku Velké Británii jako mandátní území a převzali také vládu nad oblastí Jordánska a Palestiny.
Roku 1921 byla ustanovena monarchie pod vládou Hášimovců jako britský protektoráta emirát Zajordánsko nad nímž svěřily vládu hášimovskému vládci Abdalláhovi, který byl zvolen králem Iráku, ale byl připraven o vládu svým mladším bratrem Fajsalem, který se stal iráckým králem. Byl to právě Abdalláh koho měli britové dosadit jako krále Iráku (Mezopotámie), jímž byl i zvolen. Abdalláha však vzápětí o trůn připravil jeho bratr Fajsal, který měl vládnout Velké Sýrii, ale tento plán zmařili Francouzi. Britové na odškodněnou svěřili Abdalláhovi vládu nad Jordánskem (což byla narozdíl od Iráku málo významná země). Abdalláh se ujal vlády pod britským protektorátem jako emír Transjordánska.